Medailonky hostů Kongresu

Daniela Hořínková

autorka Kongresu Zahrada pro zdraví

Miluji zahradu a mám prostě zelené ruce. Pečuji o svou zahradu a s chutí pěstuji zdravou BIO zeleninu, ovoce a bylinky. Zdraví je to nejcennější, co máme, a tak mi pěstování bez chemie dává největší smysl. 

Všude kolem vidím používání chemických postřiků, hnojiv a nešetrné rytí a pomáhám toto změnit. Již několik let úspěšně provázím tisíce nadšených pěstitelů a zahrádkářů za jejich vysněnou cestou za vlastní zdravou úrodou zeleniny, ovoce, ale i bylinek, které mají v mém srdci neopomenutelné místo. Pokud my, zahrádkáři a pěstitelé budeme ohleduplně a s láskou k přírodě pěstovat na našich zahradách i balkónech, vykročíme za lepším zdravím nás, i okolní přírody.

Moje oblíbené moto je: “Kdo zaseje, věří v budoucnost.”

Charles Dowding

Charles je světoznámým průkopníkem pěstování bez rytí, neboli “no dig gardening”. Podařilo se mu metodu pěstování bez rytí rozšířit do celého světa.

Pro rozšíření této k přírodě a půdě šetrné metodě pěstování toho udělal opravdu mnoho. Napsal 14 knih, vedl mnoho webinářů, kurzů, publikuje v magazínech, má za sebou různá interview pro televizi. Jeho velká síla je v sociálních sítích, kde má téměř 600 000 sledujících z celého světa. Kromě toho ale ještě stále zvládá opečovat velkou produktivní zahradu v britském Somersetu, ze které prodává lokálně svou skvělou a zdravou úrodu.

Charlesovou misí je podpořit a motivovat co nejvíce lidí, aby si pěstovali svou vlastní úrodu s ohledem na přírodu, půdu a půdní život.

Karolína Romášková

Léčivé rostliny ji fascinovaly odmalička. Díky nim vystudovala farmacii, ponořila se do hlubin ajurvédy a začala se zabývat celostní medicínou. Léčivá síla přírody je nezměrná a když ji umíme využít vědomě a podle důkazů o účinnosti, může změnit lidský život od základů!

O léčivých rostlinách pravidelně přednáší lékařům a lékárníkům, i laikům na konferencích, v garantovaných kurzech České lékárnické komory i na nejrůznějších sociálních sítích.

Aktuálně Karolínu můžete potkat ve FB skupině K prameni zdraví, nebo na webu karolinaromaskova.cz, kde pravidelně sdílí živá vysílání, blogové články i řadu příspěvků o bylinkách a jejich použití.

Bohumil Bradna

Narodil se v zahradnické rodině a vyrůstal v zahradnictví. Od dětství se zabýval
rostlinami. Později vystudoval Vysokou školu zemědělskou, fakultu agronomickou v Brně.

Současně ho také velmi zajímal život rostlin v přírodě, které pozoroval při svých vycházkách. Všechny tyto zájmy se spojily v 90. letech minulého století do snahy pěstovat přírodní rostliny a z nich vytvořit směsi pro obnovu druhově bohatých květnatých luk v krajině, což vedlo k založení firmy Planta naturalis v roce 1993.

V současné době pěstuje semena jednotlivých druhů lučních rostlin, míchá z nich směsi pro zakládání květnatých luk na základě neustálého a nekončícího poznávání rostlin. Radostí je stále větší pochopení lidí pro květnaté louky a jejich jedinečnost pro přírodu a člověka.

Radka Svatošová

Léčivé bylinky ve všech podobách jsou její cestou a velkou radostí. Zabývá se využíváním našich místních bylin v léčitelství, v kuchyni i v kosmetice a celkově soběstačnosti.

Od roku 2017 připravuje pravidelná povídání o bylinkách pro Český rozhlas, bývá hostem pořadu Sama doma a své texty publikuje v časopise Regenerace a dalších médiích.

Je zakladatelkou a lektorkou bylinkové školy Zelená louka. V roce 2023 vydala knihu Domácí soběstačnost. Jejím inspirátorem, učitelem a blízkým spolupracovníkem je známý moravský bylinkář Vláďa Vytásek.

Marek Kvapil

Marek je milovníkem přírodního způsobu pěstování a to ho společně s jeho ženou přivedlo k pěstování semínek v souladu s přírodou a permakulturními principy. Semenaření se věnuje přes deset let a pěstuje svá semínka pod názvem Permasemínka. E-shop s permasemínky založil v roce 2015 s podporou své manželky. Nyní již pracuje v týmu asi deseti lidí, od jara do podzimu převážně na poli, v zimě zase nejvíce času zabere čištění a pytlíkování semen spolu s balením zásilek. Do ČR přináší nové odrůdy ze světa, ale šíří také staré tradiční a krajové české odrůdy.

Markovou vizí je skrze permasemínka činit zahrádky pestřejší a zdravější.

Alena Klvaňová

Vystudovala zoologii se zaměřením na chování ptáků na PřF UK v Praze. Od dětství má ráda přírodu a od momentu, kdy s tatínkem v pěti letech pozorovala svého prvního ledňáčka na řece Nežárce, se zaměřuje zejména na ptactvo.

Pracuje v České společnosti ornitologické, kde vede oddělení mezinárodního monitoringu a výzkumu a řídí Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků. V

Je šéfredaktorkou časopisu Ptačí svět, autorkou nebo spoluautorkou více než 50 vědeckých a popularizačních publikací a překladatelkou ornitologických knih. Příležitostně přednáší pro veřejnost o ptácích a o tom, jak jim pomáhat, vede vycházky za pozorováním ptáků v přírodě nebo programy pro školní kolektivy. Ve volném čase se věnuje kroužkování a sčítání ptáků a péči o rodinnou přírodní zahradu.

Dominik Grohmann

Dlouhodobě se věnuje extenzivnímu ovocnářství. Pomáhá lidem i krajině s péčí a výsadbou ovocných stromů. Každoročně jich sází přibližně tisíc.

Lektoruje kurzy řezu a roubování. V posledních letech se věnuje i školkaření a od podzimu 2024 bude prodávat vlastní výpěstky ovocných stromů.

Píše blog Potulný sadař a natáčí podcast Krajinou ovoce.

Denisa Šimlová

Je královna kvašení a vášnivá sběračka jedlých darů přírody. Věří v opravdové domácí jídlo, přírodní hojnost a malé krůčky k soběstačnosti.

Odstěhovali se s rodinou z rodné Prahy do památkově chráněné roubenky, kde neustále zkoumá, co všechno jedlého a léčivého u nás roste a jak to můžeme tradičními i moderními způsoby zpracovávat.

S radostí, lehkostí a neutuchajícím nadšením o tom píše jako “Divoženka v kuchyni” na sítích a webu. Pořádá také živé a on-line kurzy kvašení zeleniny, bylinek a ovoce a jedlé a léčivě-houbové procházky.

Čestmír Holuša

Dlouhodobě se věnuje permakultuře i její propagaci. Principy permakultury používá při navrhování všech pozemků, které se k němu dostanou. Specializuje se na návrhy a realizace přírodních zahrad a permakulturních pozemků. Věnuje se i realizacím zelených střech a zahradních jezírek. S velkou oblibou se věnuje také ovocnářství.

Voda je jeho živel. Od mládí se toulal po lesích a nejraději v lese u potoka. K zahradním jezírkům se dostal ve stejnou dobu. Kromě jejich krásy se setkal i s komplikacemi při výstavbě a údržbě. Později se při prvních realizacích permakulturních zahrad setkal s nedostatkem odborníků a informací. Tak se plíživě do jezírkářství vnořil.   

Šárka Boček

Šárka, tak jako mnoho z nás, má ve svém životě mnoho rolí a teď a tady je poznáváme jako permakulturní designérku a spoluzakladatelku projektu Zahradní OLLA. Pro Šárku je permakultura nejen způsobem hospodaření na zahradě, ale celkovou životní filozofií a říká: “Permakulturní principy lze krásně aplikovat na náš každodenní život, na naše vztahy a nebo do procesu rozhodování se. Je to prostě celkový návod, jak žít život.”

Projekt Zahradní OLLA vznikl před čtyřmi lety, kdy Šárka v rámci studia permakulturního způsobu hospodaření zachytila informaci o metodě zavlažování pomoci hliněných nádob “olla”. Obrátila se na svého dlouholetého kamaráda keramika Karla Dufka, zda by dokázal takovou nádobu vyrobit. A tak začal příběh zavlažovacích nádob OLLA, které vám Šárka v rámci kongresu představí.

Ondřej Klouček

Je milovník včel a ctí je jako svobodné bytosti. Jako včelař se snaží jim poskytnout svobodu a co nejpřirozenější prostředí, aby se mohly vypořádat se svým životem po svém, aby se mohly rozhodnout, jak budou žít, a snaží se včelám do jejich života nezasahovat. Jeho život se včelami více než včelaření připomíná fascinované pozorování a učení se od nich samotných.

Také je milovníkem ručního truhlářského řemesla, které pro něj znamená více než dovednost směřující k hotovému výrobku. Důležitější je najít prostřednictvím řemesla cestu k sobě samému a obohatit prostor o ručně zpracované výrobky. To vše rád sdílí na svých seminářích a truhlářských kurzech ve své dílně v krásné přírodě Českého středohoří.

Martina Petrová

Martina je nadšený zahradní turista, přírodní zahradník a propagátor přírodního zahradničení. Již v roce 2001 se zamilovala do přírodních zahrad, do cestování po nich a vůbec do celé myšlenky projektu „Natur im Garten“ (tj. Přírodní zahrada), který společně s dalšími lidmi šíří v České republice.

V současnosti je Martina předsedkyní a projektovou a finanční manažerkou spolku Přírodní zahrada, z.s. Nadšeně vymýšlí, připravuje a realizuje smysluplné projekty k šíření myšlenky přírodního zahradničení. Ráda pořádá i tlumočí exkurze po atraktivních a krásných zahradách, parcích a jiných zajímavých zahradních a přírodních projektech.

Na své zahradě pěstuje hlavně ovoce a bylinky a také si založila ve svahu pod rodinným domem dešťový záhon, do kterého zachytává vodu ze střechy.

Rudolf Tyburec

Spolu se svou manželkou sdílí vášeň pro přírodu, od zvířátek až po rostliny. Jejich cesta je od chovu slepic nečekaně zavedla k objevu moučných červů a jejich trusu, který se stal pro ně malou revolucí v zahradničení.  Jejich produkt pojmenovali jménem “Hnojík” a stali se jeho vášnivými propagátory. Srdcem i duší se snaží dát o Hnojíku vědět všem zahrádkářům a pěstitelům rostlin, aby tento přírodní zázrak poznali a jejich rostliny skákaly radostí. Jako první v Česku s tímto přístupem věří, že Hnojík otevře nové možnosti v pěstování – bez chemie, s radostí a respektem k přírodě.

“Naším snem je, aby každý milovník rostlin objevil radost a snadnost pěstování s Hnojíkem. Připojte se k nám a zažijte tu proměnu ve vaší zahradě!”

Petra Formánková

Přírodním zahradám se věnuje už více než 15 let. Vystudovala obor Ochrana a tvorba
životního prostředí na Univerzitě Palackého v Olomouci a svou přírodní zahradu začala tvořit, když měla malé děti.

Absolvovala „Úplný kurz permakulturního designu“, pak začala pracovat jako lektorka ekologické výchovy a později se také zúčastnila kurzu „Pozoruj a jednej“ (Children in permaculture). Od roku 2019 se stala součástí týmu a nyní spolulektoruje semináře Ekocentra Cassiopeia „Děti, environmentální výchova a permakultura“.
Zkušenosti s dětmi v zahradě se pokusila vložit do své knihy „ Pojďme spolu na
zahradu aneb rok s dětmi v přírodní zahradě“.

Vítězslav Haupt

Absolvent VOŠ, obor Správa ochrany životního prostředí. Absolventská práce na téma estetického významu stromů v otevřené kulturní krajině (výstava fotografií s doprovodnou projekcí).

Mezi jeho hlavní zájmy, které se staly i jeho prací, patří dendrologie a také staré a krajové odrůdy ovocných dřevin. Věnuje se také okrasnému sadovnictví, navrhování a realizaci výsadeb, památkové zeleni. Rád se věnuje i dokumentárně ilustrační fotografii.

Autor řady populárně naučných výstav (kombinujících fotografie rostlin s živými exponáty), populárně naučných publikací, lektor desítek dendrologických komentovaných exkurzí a pomologických přednášek.

Světluška Hradilová

Nadšená pěstitelka už od malička. Se svým mužem a hromadou dětí žijí spokojeně na svém rodovém statku.

Její nadšení pro pěstování se ukázalo i když jela ze své rodné Ukrajiny do Čech a vzala s sebou i nástroj, bez kterého si pěstování nedovede představit – ploskořez. Její nadšení pro ploskořezy také šíří již téměř 20 let po České republice, kde ještě stále není tak běžný. Má zkušenosti s ploskořezem jak na úrodné černozemi nebo písečných lánech na Ukrajině, tak na horském pozemku v Bílých Karpatech.

Roman Plandor

Nadšený pěstitel a zahrádkář, který je duší experimentátor. Rád zkouší nové druhy zeleniny a zajímavé odrůdy. Hledá ty nejlepší odrůdy a jednou by chtěl svou snahu věnovat pouze pár vybraným odrůdám, což se ale asi jen tak nestane protože je stále co objevovat.

Vše nové si musí sám vyzkoušet, ať to jsou různé způsoby pěstování nebo pomocné přírodní přípravky k pěstování. Vše aplikuje na své zahradě, která není až tak velká, ale zato je pestrá.

A jeho oblíbeným motem je “za minimum úsilí, maximum úrody”. Což se ne vždy tak úplně daří, ale alespoň se snaží jít tím směrem.

Petra Babča Štěpánková  

Petra je botanička, nadšená zahradnice a tvořilka, poradkyně přírodních zahrad a propagátorka zdravých zahrad a jedlých balkonů plných života. Zahrady a pěstování ji uchvátily už v dětství, po studiu zahradnictví na vysoké škole se díky kamarádce Hele Vlašínové už v roce 1998 seznámila s permakulturou a přírodními zahradami.

Ráda experimentuje, její vášní jsou pestré a živé zahrady. O živáčcích, jedlých rostlinách a semenaření také učí. Nejvíc ji baví pěstovat si vše sama, pozorovat vývoj rostlin od semínka do semínka. Učí o přírodních zahradách i vysokoškoláky a pedagogy, své znalosti šíří i cestou seminářů, přednášek, workshopů a exkurzí.

Ráda inspiruje druhé svou cestou za vysněnou zahradou nebo jedlým balkonem.

Radka Votavová

Radka je designérka permakulturních zahrad s dlouholetými zkušenostmi, která učí tvořit džungloidní zahrady, nebo-li přírodní zahrady plné jídla, zdraví a krásy. Takové zahrady prosperují nejlépe, když si je jejich majitelé navrhují i realizují sami. Proto je Radky vášní inspirovat všechny, které volá v duši dřímající správce planety.

Radka vyvrací mýtus, že permakultura je slaměný bordel a z trávníkových pouští pomáhá kouzlit oázy plné života. Podporuje všechny zahradtvůrce na jejich cestě za soběstačným rájem na Zemi.