Medailonky hostů Kongresu

Daniela Hořínková

autorka Kongresu Zahrada pro zdraví

Miluji zahradu a mám prostě zelené ruce. Pečuji o svou zahradu a s chutí pěstuji zdravou BIO zeleninu, ovoce a bylinky. Zdraví je to nejcennější, co máme, a tak mi pěstování bez chemie dává největší smysl. 

Všude kolem vidím používání chemických postřiků, hnojiv a nešetrné rytí a pomáhám toto změnit. Již několik let úspěšně provázím deseti tisíce nadšených pěstitelů a zahrádkářů na jejich cestě za vlastní zdravou úrodou zeleniny, ovoce, ale i bylinek, které mají v mém srdci neopomenutelné místo. Pokud my, zahrádkáři a pěstitelé budeme ohleduplně a s láskou k přírodě pěstovat na našich zahradách i balkónech, vykročíme za lepším zdravím nás, i okolní přírody.

Moje oblíbené moto je: „Kdo zaseje, věří v budoucnost.“

Na Kongresu se podělím o témata Rajčat z celého světa, Domácího semenaření, Pěstování bez chemie a bez rytí a Kombinování pro zdravou úrodu po celý rok.

Charles Dowding

Charles je světoznámým průkopníkem pěstování bez rytí, neboli “no dig gardening”. Podařilo se mu metodu pěstování bez rytí rozšířit do celého světa.

Pro rozšíření této k přírodě a půdě šetrné metodě pěstování toho udělal opravdu mnoho. Napsal 14 knih, vedl mnoho webinářů, kurzů, publikuje v magazínech, má za sebou různá interview pro televizi. Jeho velká síla je v sociálních sítích, kde má téměř 600 000 sledujících z celého světa. Kromě toho ale ještě stále zvládá opečovat velkou produktivní zahradu v britském Somersetu, ze které prodává lokálně svou skvělou a zdravou úrodu.

Charlesovou misí je podpořit a motivovat co nejvíce lidí, aby si pěstovali svou vlastní úrodu s ohledem na přírodu, půdu a půdní život. Na Kongresu se s námi podělí právě o Pěstování bez rytí, včetně častých otázek na toto téma.

Kareen Erbe

Kareen je americkou konzultantkou a pedagogem zahradního designu. Kareen a její manžel žijí na horské usedlosti v Bozeman v Montaně se svým psem Benim, skleníkem, jezírkem, zeleninovými zahradami, jedlým lesem ovocných stromů a keřů, bobulovin a hejnem kuřat.

Již více než deset let pomáhá lidem v chladném klimatu pěstovat si vlastní jídlo, aby mohli jíst zdravěji, žít udržitelněji a stát se více soběstačnými. Pomohla tisícům lidí vypěstovat výživné jídlo pro svou rodinu, od toho, jak začít s jejich vůbec první zahradou, přes práci s páry při navrhování plnohodnotné usedlosti až po navrhování velkých farem.

Kareen je certifikovaná v permakulturním designu, celosystémovém přístupu k hospodaření s půdou a udržitelnému životu a věří, že pěstování vlastních potravin a posílení místních potravinových systémů je jedním z nejaktivnějších kroků k řešení klimatické krize. Působí na fakultě Permaculture Women’s Guild, Green Path Herb School a Central Rocky Mountain Permaculture Institute. Pěstování v horách a chladném klimatu šíří také skrze její kanál Broken Ground na YouTube a v kongresu Zahrada pro zdraví nám nasdílí své tipy, jak na pěstování v horách.

Eva Francová

Eva Francová, známá rovněž jako Kuchařka ze Svatojánu, se narodila roku 1968 v Hořicích v Podkrkonoší. Má tři dospělé děti a čtyři vnučky. S manželem žije ve Svatojanském Újezdu u Lázní Bělohrad. Původní profesí je výtvarník, ale zajímá se už dlouhá léta o soucitný způsob vaření a stravování, protože miluje všechna zvířata bez rozdílu.

Cítí se nejlépe v přírodě a přírodní léčbě a bylinám důvěřuje více než konvenční medicíně. S láskou pečuje o svou velkou přírodní zahradu, která je také zdrojem pro její kulinářské recepty.

Napsala více než deset knih, a to nejen kuchařských, ale i beletrii.

V Kongresu se s námi podělí o své zajímavé Recepty na uchování úrody.

Bohumil Bradna

Narodil se v zahradnické rodině a vyrůstal v zahradnictví. Od dětství se zabýval
rostlinami. Později vystudoval Vysokou školu zemědělskou, fakultu agronomickou v Brně.

Současně ho také velmi zajímal život rostlin v přírodě, které pozoroval při svých vycházkách. Všechny tyto zájmy se spojily v 90. letech minulého století do snahy pěstovat přírodní rostliny a z nich vytvořit směsi pro obnovu druhově bohatých květnatých luk v krajině, což vedlo k založení firmy Planta naturalis v roce 1993.

V současné době pěstuje semena jednotlivých druhů lučních rostlin, míchá z nich směsi pro zakládání květnatých luk na základě neustálého a nekončícího poznávání rostlin. Radostí je stále větší pochopení lidí pro květnaté louky a jejich jedinečnost pro přírodu a člověka. Na Kongresu se s nám krásně popovídá na téma Květnaté louky.

Radka Svatošová

Léčivé bylinky ve všech podobách jsou její cestou a velkou radostí. Zabývá se využíváním našich místních bylin v léčitelství, v kuchyni i v kosmetice a celkově soběstačnosti.

Od roku 2017 připravuje pravidelná povídání o bylinkách pro Český rozhlas, bývá hostem pořadu Sama doma a své texty publikuje v časopise Regenerace a dalších médiích.

Je zakladatelkou a lektorkou bylinkové školy Zelená louka. V roce 2023 vydala knihu Domácí soběstačnost. Jejím inspirátorem, učitelem a blízkým spolupracovníkem je známý moravský bylinkář Vláďa Vytásek.

Radka se s námi podělí o své oblíbené recepty na Domácí kosmetiku a také prozradí jak využít Léčivou sílu semínek.

Bohuš Buday

Je nadšenec regenerativního zahrádkářství a propagátor inovativní techniky záhonů Rozuma, které jsou jedním z nejefektivnějších způsobů, jak obnovit úrodnost půdy. Ve spolupráci s Volodymyrem Rozumem, autorem této metody, pomáhá zahrádkářům pochopit principy přírodního pěstování.

Praktické zkušenosti získal na vlastní zahradě, kde transformoval neúrodnou kamenitou půdu na místo plné života a bohaté úrody. Ve svých workshopech a přednáškách se zaměřuje na techniky, které umožňují pěstovat zeleninu bez rytí, okopávání a nadměrného zalévání, přičemž zdůrazňuje důležitost ochrany půdního života a minimalizace práce.

Je autorem knihy „Záhon Rozuma – Jak si vypěstovat zdravou zeleninu bez rytí, okopávání a zbytečného zalévání“ a lektorem online kurzu „Regenerativní pěstování se záhony Rozuma“. Aktivně se věnuje osvětovým projektům na Slovensku a v České republice. Záhony Rozuma nám také představí v Kongresu Zahrada pro zdraví.

Lucie Glancová

Lucie Glancová je odbornicí na etologii a welfare drůbeže se zaměřením na zlepšení podmínek slepic v domácích chovech. Vystudovala zootechniku a započala doktorandské studium etologie na České zemědělské univerzitě, zkušenosti získala i ve Výzkumném ústavu
živočišné výroby.

V současnosti s láskou rozvíjí svůj permakulturní statek na opuce, kde kromě volného chovu nosnic pěstuje květiny, byliny a zeleninu s důrazem na udržitelnost. Aktivně také popularizuje etologii a welfare drůbeže a pracuje na knize o zajímavostech ze slepičího světa.

V Kongresu nám poví právě o tom, jak na Slepičky v přírodní zahradě.

Dominik Grohmann

Dlouhodobě se věnuje extenzivnímu ovocnářství. Pomáhá lidem i krajině s péčí a výsadbou ovocných stromů. Každoročně jich sází přibližně tisíc.

Lektoruje kurzy řezu a roubování. V posledních letech se věnuje i školkaření a od podzimu 2024 bude prodávat vlastní výpěstky ovocných stromů.

Píše blog Potulný sadař a natáčí podcast Krajinou ovoce.

V Kongresu nám ukáže, jak na Šetrný řez stromů.

Petra Babča Štěpánková  

Petra je botanička, nadšená zahradnice a tvořilka, poradkyně přírodních zahrad a propagátorka zdravých zahrad a jedlých balkonů plných života. Zahrady a pěstování ji uchvátily už v dětství, po studiu zahradnictví na vysoké škole se díky kamarádce Hele Vlašínové už v roce 1998 seznámila s permakulturou a přírodními zahradami.

Ráda experimentuje, její vášní jsou pestré a živé zahrady. O živáčcích, jedlých rostlinách a semenaření také učí. Nejvíc ji baví pěstovat si vše sama, pozorovat vývoj rostlin od semínka do semínka. Učí o přírodních zahradách i vysokoškoláky a pedagogy, své znalosti šíří i cestou seminářů, přednášek, workshopů a exkurzí.

Ráda inspiruje druhé svou cestou za vysněnou zahradou nebo jedlým balkonem. V Kongesu nám názorně ukáže na několika přírodních zahradách, jak šetrně na Vodu v zahradě.

František Kladiva

Práce na zahradě a ve skleníku patří k jeho největším celoživotním hobby. Na své zahradě má několik skleníků s ůzným využitím. Jeho vášeň pro pěstování a skleníky se stala také jeho prací.

Od roku 1991 pracuje jako jednatel společnosti LIMES Litomyšl s.r.o., která se zaměřuje na výrobu a vývoj skleníků i dalších zahrádkářských potřeb a tyto výrobky dodává téměř do všech zemí Evropy. 

V Kongresu se s námi podělí o své dlouholeté zkušenosti s pěstováním ve skleníku i o zajímavé tipy, jak jinak lze také skleník využít.

Radka Karešová

Věnuje se návrhům a realizaci přírodě blízkých zahrad. Její specializací jsou trvalkové záhony a jejich dlouholetá propagace v rámci její praxe. Inspiruje se často v anglických zahradách, kde objevila svou vášeň pro trvalky.

Radce jsou blízké přístupy k péči o zahrady, které jsou šetrné k přírodě a také obecně dlouhodobá udržitelnost. Ráda spolupracuje se zahrádkáři formou poradenství a jejich vedení při realizaci svých vlastních zahrad svépomocí.

V Kongresu nám Radka poví, jak si vytvořit své vlastní pestré trvalkové záhony, které pokvetou celou sezónu.

Michal Plundra

Jeho profesní působení má široký záběr, podobně jako koníčky. Je vystudovaný zahradník na Střední odborné škole zahradnické v Mělníku. Dále studoval Zemědělskou univerzitu na Suchdole, obor zahradní a krajinná tvorba, kde zakončil studium oborem ekologie. To vše se propojilo a aktuálně se baví především přírodě blízkým přístupem k pěstování, permakulturou, ochranou životního prostředí, bylinkařením a vzděláváním v těchto směrech.

Kromě práce rukama při samotných návrzích, realizacích a údržbách zahrad rád využívá i svou upovídanost, a tak má za sebou tři sezony natáčení reportáží pro pořad Prima receptář, cyklus Napřírodno.

Lektoruje eventy, workshopy a výukové programy pro vzdělávací spolky, ekocentra, nebo Zemědělské muzeum a věnoval se i dalším vzdělávacím činnostem v oboru.

Na Kongresu si popovídáme o tom, jak přilákat děti do zahrady a co by měla mít zahrada pro děti.

Pavlína Preisová

Je vystudovaná farmaceutka, máma dvou dětí a posledních deset let také nadšená balkonová zahradnice.

Pěstování v nádobách je pro Pavlínu jedinou cestou, jak si vypěstovat trochu jedlé radosti i v betonové džungli velkoměsta. Přijímá pěstitelské výzvy balkonu a nesnáší větu: „To ti tam neporoste.“ Věří totiž, že i na malém prostoru lze vytvořit kousek přírody, kde rostliny prospívají bez použití zbytečné chemie, a kde lze zahradničit s respektem k přírodě.

Balkon se pro ni stal oázou klidu, zdrojem inspirace a místem, kde si plní svoje pěstitelské sny.

V Kongresu nám prozradí, co je u pěstování v nádobách důležité a jak na to.

Jan Neuwirth

Sám sebe nazývá jako „rekreačního“ zahrádkáře. Intenzivně se věnuje tématu zdraví a vitalitě rostlin, častěji ale v terénu, než na vlastní zahrádce.

Profesně se pohybuje v oblasti marketingu a obchodu. Tak trošku náhodou se před 6 lety dostal ke spolupráci s Vermaktivem. Byl přizván do týmu, který začal řešit vše kolem tohoto produktu přírodního původu. Účinky a vlastnosti Vermativu ho nadchli. V té době si s kolegy řekli, že by bylo škoda nevyužít jeho vlastností a účinků a začali Vermaktiv dostávat do povědomí zahrádkářské veřejnosti.

Od té doby se věnuje rozvoji Vermaktivu po všech jeho stránkách včetně aplikací, vyhodnocování a komunikace se zákazníky.

Na kongresu se podíváme v tématu Zdravé a vitální rostliny na to, jak konkrétně nám zahrádkářům může Vermaktiv pomoci.

Lucia Balák Lukáňová

Lucie miluje zahradu a především pozorování života v zahradě. Nejen toho běžným okem spatřitelného, ale také toho, který je často našemu zraku skrytý. Usilovně se věnuje zkoumání půdy a půdního života. Pro podporu půdního mikrobiomu a šíření tématu zdravé půd,y založila spou s manželem Jurajem na Slovensku v Leopodlově sociální podnik Živá zahrada.

Organizují workshopy o kompostování a obnově degradované půdy nejen pro zahradníky, ale také pro pěstování ve velkém na polích.

Lucia se věnuje také vztahu půdy, půdního mikrobiomu a mikrobiomu člověka. Se zápalem pro zdravou stravu si také udělala kurz nutriční poradkyně.

v Kongresu si společně popovídáme na téma Kompost plný života. Druhé téma se týká právě zdravé půdy a naší stravy, jak to vlastně souvisí. Téma jsem nazvala Zdravá zahrada i zahradník.

Vojtěch Koštíř

Vojtěch je zapáleným ochráncem přírody a hlavně motýlů. V roce 2016 spoluzaložil spolek Pražská pastvina, který spojuje komunitní pastvu ovcí a koz s péčí o cenná chráněná území. Dnes už se spolek zaměřuje i na druhovou ochranu motýlů (např. okáč metlicový nebo skalní) a péči o starý sad s komunitním včelínem.

Vojtěch působí i jako redaktor televizního pořadu „Nedej se!“, kde upozorňuje na významné kauzy a problémy týkající se životního prostředí. Na svých přednáškách a exkurzích pro středoškoláky se snaží je nadchnout pro přírodu. Pracuje také na obnově ovocných alejí a hledání starých odrůd ovocných stromů v okolí Stříbrné Skalice.

V kongresu se s námi podělí o některé své tipy na to, jak podpořit motýly nejen v zahradě a dozvědět se o nich také něco více.

Rudolf Tyburec

Spolu se svou manželkou sdílí vášeň pro přírodu, od zvířátek až po rostliny. Jejich cesta je od chovu slepic nečekaně zavedla k objevu moučných červů a jejich trusu, který se stal pro ně malou revolucí v zahradničení.  Jejich produkt pojmenovali jménem „Hnojík“ a stali se jeho vášnivými propagátory. Srdcem i duší se snaží dát o Hnojíku vědět všem zahrádkářům a pěstitelům rostlin, aby tento přírodní zázrak poznali a jejich rostliny skákaly radostí. Jako první v Česku s tímto přístupem věří, že Hnojík otevře nové možnosti v pěstování – bez chemie, s radostí a respektem k přírodě.

„Naším snem je, aby každý milovník rostlin objevil radost a snadnost pěstování s Hnojíkem. Připojte se k nám a zažijte tu proměnu ve vaší zahradě!“