Sklidili jste česnek, cibuli nebo další ranou zeleninu a najednou před vámi zeje prázdný kus záhonu?
Rozhodně ho ještě nezazimovávejte.
Srpen pro mě není konec pěstitelské sezony. Naopak. Je to období, kdy se na zahradě potkávají dvě sklizně najednou.
Z jedné strany nosím domů košíky rajčat, cuket, okurek a další letní zeleniny, z druhé strany už přemýšlím, co vysít na právě uvolněná místa, abych mohla pokračovat ve sklizni na podzim a u některých zelenin dokonce i v zimě.
A právě po sklizni česneku a cibule je pro mě jasnou volbou především listová zelenina.
Šťavnaté křupavé salátky, ředkvičky v meziřádcích, jemný polníček a pikantní roketa. A protože mě baví zkoušet i méně obvyklé druhy, letos k nim přidám ještě jednu italskou specialitu.
Ale k té se dostaneme za chvíli. 😊
Kdo vám radí?
Jmenuji se Daniela Hořínková a pod značkou Zahrada pro zdraví se dlouhodobě věnuji pěstování vlastní zeleniny, zdravé půdě a pěstování bez zbytečné chemie. Mou srdcovkou jsou také kvalitním BIO semínka, u kterých to vše začíná.
Miluji pestrost a na své přírodní zahradě zkouším nejen tradiční zeleninu, ale také desítky různých odrůd a méně obvyklých plodin.
Hodně mě baví právě celoroční pěstování – tedy jak jeden záhon využít vícekrát během sezony a nenechat sklizeň skončit spolu s létem.
Své zkušenosti předávám také pěstitelům v kurzech a komunitě o velikosti malého města (přes 45 000 nadšených zahradníků).
Co tedy můžete v srpnu vysévat?
V českých podmínkách se v srpnu hodí především rychle rostoucí listová a kořenová zelenina a druhy, kterým vyhovuje postupné ochlazování a kratší dny. Patří mezi ně například saláty, ředkvičky, polníček, roketa, špenát, asijské listové zeleniny, vodnice nebo některé ředkve. Srpnové výsevy těchto druhů doporučují i české zahrádkářské zdroje.
Ne každá plodina vysetá v srpnu ale musí dát obrovskou dospělou rostlinu. U některých budeme sklízet mladé křehké listy, jiné stihnou vytvořit bulvičky a další budou pokračovat v růstu až během chladnější části roku.
A právě v tom je kouzlo druhé poloviny sezony.
A teď už pojďme na konkrétní zeleninu.
1. Saláty: moje první volba po česneku a cibuli
Po sklizni česneku a cibule jsou pro mě různé druhy listových salátů naprosto jasnou volbou.
Po letních vedrech se postupně vrací období, kdy se jim zase začíná dařit lépe, a já mám ráda hlavně kombinaci různých tvarů, barev a struktur listů.
🥬 Bionda degli Ortolani
Jedním z mých favoritů je římský salát Bionda degli Ortolani.
Jemně nasládlé listy, které jsou ideální do čerstvých salátů – hlavně do tradičního Caesar salátu.
Je přesně takový, jaký mám salát ráda – šťavnatý a krásně křupavý.
Snadno se pěstuje, sklízí se postupně a vydrží dlouho na záhoně. Ideální i pro začátečníky, nebo pro pěstování v nádobách.
Na mém e-shopu je ho najdete jako kvalitní certifikované BIO osivo.
🥬 Lollo Bionda
Pro úplně jinou strukturu přidávám Lollo Bionda.
Krásně načechraný zelený salát, který působí na záhoně i na talíři parádně.
Je skvělý také k postupné sklizni mladých listů, které pak dále obrážejí a sklízíme tak postupně po dlouhou dobu.
🥬 Barevný křupavý akcent
A aby záhon nebyl jen zelený, ráda saláty prostřídám krásně vybarveným Four Seasons nebo třeba jemným salátem Roxy.
Pokud milujete klasický salát dubáček, tak červený salát Pumukel ho povýšil navíc na ozdobu záhonu.
Výsledkem není uniformní řádek jednoho salátu, ale pestrý jedlý záhon – a přesně takové mě baví nejvíc.
Moje srpnová kombinace:
Římský salát Bionda degli Ortolani + Lollo Bionda + Four Seasons.
2. Ředkvičky: ideální do meziřádků
Mezi saláty nechci nechávat prázdný prostor. A proto přicházejí na řadu ředkvičky.
Mají krátkou vegetační dobu a právě po odeznění největších letních veder přichází další období, kdy se k jejich výsevům můžeme vrátit. Mezi zeleninu vhodnou k srpnovému výsevu je řadí také časopis Zahrádkář.
Já je ráda používám právě v meziřádcích.
Než okolní saláty potřebují celý svůj prostor, ředkvičky dokážou část volného místa využít a postupně zmizet do kuchyně.
To je přesně princip, který mám na záhonu ráda: nemusí na něm být vždy jen jedna zelenina, využívám k pěstování i meziřádky.
Já mám moc ráda ředkvičky Flamboyant nebo raritku a tradiční odrůdu z Itálie Candella di Fuoco.
Navíc teď je parádní čas na speciální podzimní odrůdu Wira, která se dá vysévat až do října.
3. Polníček: jemňoučký salátek, který se chladu jen tak nezalekne
Dalším obyvatelem mých srpnových záhonů bude kozlíček polníček.
To je úplně jiný salátový zážitek než třeba Lollo Bionda.
Malé, jemné lístky mají delikátní chuť a hlavně – polníček patří k zelenině, která zvládá chladnější část roku mnohem lépe než klasické letní saláty.
Právě proto ho používám také ve svých osevních plánech pro podzimní a zimní sklizeň. Na uvolněných místech dokáže pokračovat v růstu v období, kdy už jiné plodiny ze zahrady pomalu mizí.
Může růst na okraji záhonu nebo v mezerách mezi většími rostlinami.
A když v zimě utrhnete ze záhonu vlastní čerstvý polníček, má to úplně jiné kouzlo než koupit balený salát v obchodě. 😊
4. Roketa: šmrnc do podzimního salátu
A teď moje další stálice.
Roketa.
Protože samotný jemný salát je sice výborný, ale já mám ráda, když dostane trošku šmrnc.
A přesně to roketa umí.
Navíc je rychlá – mladé listy lze obvykle začít sklízet přibližně za čtyři až šest týdnů od výsevu, podle podmínek.
A teď v srpnu má u mě ještě jednu ohromnou výhodu, nevybíhá rychle do květu jako na jaře a můžu si ji uthnout klidně i v prosinci.
Navíc perfektně se hodí k rajčatům, která celý podzim sklízím.
Sladké domácí rajče, roketa, trocha kvalitního olivového oleje…
Za mě není potřeba vymýšlet nic složitějšího. 😍
5. Špenát: jeho čas přichází s ochlazením
Špenát je typická zelenina, u které není potřeba v polovině srpna panikařit, že musíme vysévat právě dnes.
Naopak.
Pokud zrovna přijdou velká vedra, raději bych počkala na příznivější počasí.
Mnohem lépe mu vyhovují chladnější podmínky, a proto se k jeho výsevům vracím právě s koncem léta. Pokud zrovna panují tropické teploty, klidně pár dní počkejte, až se počasí umoudří.
Na mém e-shopu mám například Špenát Matador, který používám právě také v sestavách pro podzimní sklizeň.
6. Asijské listové zeleniny: když chcete něco výraznějšího
Pokud už vás obyčejný hlávkový salát trochu nudí, srpen je skvělá příležitost experimentovat.
Do druhé poloviny sezony mám ráda také různé asijské listové zeleniny a čínské hořčice.
Jejich výhodou je rychlý růst a výraznější chuť.
Navíc nemusíme vždy čekat na obrovské dospělé rostliny. Mladé listy můžeme průběžně sklízet do salátů, sendvičů nebo teplé kuchyně.
Také ve svých celoročních osevních plánech používám čínské hořčice právě jako plodiny, které v létě nahrazují již sklizenou zeleninu.
7. Vodnice: rychlá kořenová zelenina, na kterou jsme skoro zapomněli
Vodnice bývala na našich stolech mnohem běžnější než dnes.
A je to škoda.
Právě rychlejší kořenové zeleniny dokážou uvolněný záhon ve druhé polovině sezony využít velmi dobře.
Mladé bulvičky můžete využít čerstvé i tepelně upravené.
A jestli rádi zkoušíte něco, co není na každém českém záhoně, stojí za pozornost. Navíc u mě najdete původní starou tradiční fialovou odrůdu Zürcher, která je na seznamu raritních odrůd ProSpecieRara.
8. Červená řepa: v pozdním výsevu nemusíme čekat na obří bulvy
U řepy už bych v polovině srpna neslibovala obrovské bulvy.
Ale to vůbec neznamená, že je nepoužitelná.
Můžeme průběžně sklízet mladé šťavnaté bulvičky a také její jemné a super zdravé mladé listy do salátů.
I ve svých osevních plánech používám letní výsevy řepy jako jednu z cest, jak po sklizené zelenině pokračovat další úrodou.
Čím později ale vyséváme, tím více bude výsledek záviset na konkrétním průběhu podzimu a vaší oblasti. Tak to neodkládejte.
Věděli jste, že řepa nemusí být jen vínově červená? Může hrát všemi barvami, vyberte si tu svou, nebo můžete vyzkoušet hned všechny najednou v mém Duhovém mixu řepy.
9. Mangold: sklízejte mladé listy
Mangold je další zelenina, u které nemusíme při pozdním výsevu čekat jen na mohutné dospělé rostliny.
Mladé listy můžeme používat jako baby leaf a sklízet je postupně.
Pokud už ale mangold na záhonu máte z dřívějších výsevů, rozhodně ho v srpnu nelikvidujte.
Já ho mám ráda právě pro jeho dlouhé období sklizně. V celoročních osevních plánech mi běžně zůstává na záhonech i v době, kdy vedle něj už měním jiné sklizené plodiny za nové.
Není sice mrazuvzdorný, ale chladné období mu vyhovuje. Pokud ho dobře zamulčujete, zakryjete netkanou textílií, nebo dáte do skleníku, vydrží vám dokud neudeří opravdové tuhé mrazy. Pak se schová a vykoukne zas velmi brzy na jaře, kdy jsou jeho baby lístky k nezaplacení.
10. Čekanky a radicchio: moje srdcovka pro chladnější část roku
Čekanky patří k zeleninám, které dokonale ukazují, že zahradní sezona nemusí skončit prvním podzimním ochlazením.
Mám ráda jejich barvy, výraznou chuť i to, že přicházejí ke slovu právě v období, kdy už se letní zelenina pomalu loučí.
Některé čekanky používám i ve svých osevních plánech pro zimní sklizeň.
U čekanek je ale opravdu potřeba sledovat konkrétní odrůdu – liší se termínem výsevu, rychlostí růstu i obdobím sklizně.
Ty, co mám já jsou ke sklizni v nejhladovějším období ruku – od února do dubna – a tím si zajistím vlastní čerstvou zeleninu když zimní zelenina už je pryč a ta jarní je teprve u výsevu.
Mám ráda speciální italské odrůdy – červenorůžovou čekanku Rosa di Verona a zelenou ve tvaru květu růže Grumolo Verde.
11. Kopr nebo koriandr: když zbývá jen malý kousek
Ne každý volný prostor na záhoně potřebuje novou hlávku salátu.
Menší mezery můžete využít také pro rychlou sklizeň bylinek a čerstvé natě.
Kopr nebo koriandr mohou dodat ještě jednu čerstvou sklizeň do kuchyně, aniž by zabraly velkou část záhonu.
U pozdního výsevu už nemusí být cílem vypěstovat obrovskou rostlinu nebo sklízet semena.
Klidně nám může jít jen o čerstvé mladé lístky. BIO Kopr Tetra je má navíc pěkně velké.
Navíc koriandr mám na podzim mnohem raději, je krásný a šťavnatý a nevybíhá hned do květu, jako na jaře. Pro milovníky asijské kuchyně je to k nezaplacení!
12. Brokolice Rapini Sessantina – moje italská specialitka
A jednu italskou specialitu jsem si schovala na závěr jako bonus.
Brokolici Rapini Sessantina.
Rapini neboli Cima di Rapa není klasická brokolice s jednou velkou hlávkou. Pěstuje se především pro mladé výhonky, listy a drobná květní poupata.
A odrůda Sessantina má jednu zajímavou vlastnost.
Je super rychlá – od výsevu do sklizně potřebuje přibližně 60 dní.
Proto se na její výsev chystám právě teď.
Pokud Rapini neznáte, napsala jsem o ní samostatný článek – včetně toho, co to vlastně je, jak ji pěstovat a jak ji používají v Itálii. Brokolice Rapini – italská specialita, kterou stojí za to poznat
Podzimní klima jí svědčí a já mám navíc pro italské zeleniny trochu slabost. 😊
Pokud chcete sezonu prodloužit ještě dál, připravila jsem praktického průvodce:
Máte rádi přehledy? Stáhněte si mého průvodce zdarma
Sklízej na podzim i v zimě – i bez skleníku
Najdete v něm inspiraci, co vysévat a pěstovat, abyste vlastní zeleninu nemuseli sklízet jen od jara do léta.
Co vysít po sklizni česneku a cibule?
Pokud si z celého článku chcete odnést jednu konkrétní inspiraci, tady je moje letošní odpověď:
Po česneku a cibuli dávám:
- 🥬 saláty (Bionda degli Ortolani + Lollo Bionda + Four Seasons)
- 🔴 do meziřádků ředkvičky
- 🌱 na další volná místa polníček
- 🌿 roketu pro rychlou pikantní sklizeň
- a jako specialitku navíc 🥦 Brokolici Rapini Sessantina.
To je přesně způsob, jakým nad záhonem přemýšlím.
Česnek a cibule jsou sklizené → co může na stejném místě vyrůst dál?
A právě tohle jednoduché přemýšlení dokáže množství zeleniny sklizené z jednoho záhonu během roku úplně změnit.
Pokud vás zajímá plánování následných plodin více do hloubky, mrkněte také na můj článek:
👉 Osevní plán – 10 kroků
Srpnový výsev má jedno velké ALE: vodu
Na jaře často čekáme, až se půda zahřeje. V srpnu máme přesně opačný problém.
Půda je teplá, což dokáže klíčení výrazně urychlit, ale její horní vrstvička může během horkého dne také velmi rychle vyschnout.
A semínko, které už začalo klíčit, nesmí na několik hodin úplně vyschnout.
Proto jsou právě první dny po srpnovém výsevu důležité.
Po výsevu:
- záhon jemně, ale důkladně zalijte,
- během klíčení kontrolujte povrch půdy,
- nenechte jej úplně vyschnout,
- zalévejte jemným proudem, abyste semínka nevyplavili,
- během extrémního vedra může čerstvému výsevu pomoci lehké přistínění.
A pokud se vám výsevy opakovaně nedaří, doporučuji ještě můj článek:
👉 Než začneš sít: 7 věcí, které rozhodují o úspěchu
Musím záhon po česneku nebo cibuli zrýt?
Ne.
Já pěstuji už roky bez rytí.
Po sklizni předchozí zeleniny odstraním zbytky rostlin a případný drobný plevel, podle potřeby trošku rukama upravím povrch půdy a řeším především to, aby půda zůstávala živá, chráněná a schopná držet vláhu.
Není potřeba pokaždé celý záhon obrátit vzhůru nohama jen proto, že na něj přijde další zelenina. Rytím a obracením půdě a půdnímu životu škodíme – to už je dávno vědecky prokázané.
My jsme na to zvyklí, viděli jsme to u rodičů, babiček a vidíme to dodnes všude kolem na polích. To ale neznamená, že je to jediná a nejlepší cesta ke zdravé půdě. Dnes toho díky studiím a výzkumům vím emnohem víc, než se vědělo za našich prababiček.
Takže já se snažím půdu narušovat co možná nejméně, přidám na uvolněnou půdu shora 3-5 cm uleželého vlastního kompostu a do toho seji nebo vysazuji předpěstované sazeničky další zeleniny.
Pokud jde o výsadbu sazeniček, kolem nich takto v létě půdu rovnou zamulčuji tím, co mám k dispozici – dřevní štěpku, slámu, jemnou vrstvu posekané trávy, aby se v půdě lépe zadržovala vláha.
Co sklidíte rychle a co až později?
Pro snadnou orientaci bych srpnové výsevy rozdělila takto:
Nejrychlejší sklizeň
- roketa,
- ředkvičky,
- mladé asijské listy,
- baby leaf saláty,
- mladý mangold.
Sklizeň během podzimu
- saláty,
- špenát,
- vodnice,
- ředkev,
- mladá řepa,
- Rapini Sessantina,
- další listové zeleniny.
Plodiny, které mohou pokračovat do chladnější části roku
- polníček,
- některé saláty,
- vhodné čekanky,
- některé špenáty a další mrazuvzdornější listové zeleniny.
Konkrétní sklizeň ale vždy ovlivní termín výsevu, odrůda, vaše oblast, počasí a průběh podzimu. Proto nerada slibuji nějaké přesné datum. Zahrada není továrna. Stejné semínko může mít v teplém podzimu úplně jiný průběh než v roce, kdy přijdou brzy dlouhé studené týdny.
Nechcete proklikávat každé semínko zvlášť?
Chcete to snadno bez přemýšlení?
Připravila jsem také Srpnový výběr BIO semínek – druhy, které můžete vysévat právě teď.
Žádné dlouhé hledání, jen si vybrat co rodině chutná, vysít a zalévat.
👉 CHCI SRPNOVÝ VÝBĚR BIO SEMÍNEK
❓ Nejčastější otázky o srpnových výsevech
Co lze vysévat v srpnu?
V srpnu můžete v českých podmínkách vysévat například listové saláty, ředkvičky, polníček, roketu, špenát, asijské listové zeleniny, vodnici a řepu. U dalších plodin záleží na konkrétní odrůdě a termínu výsevu.
Není v polovině srpna na výsev pozdě?
Pro řadu zelenin rozhodně ne. Srpen je naopak důležitým obdobím následných výsevů. Je ale potřeba vybírat rychle rostoucí nebo chladnomilnější druhy a počítat s postupně se zkracujícím dnem.
Co vysít po sklizni česneku a cibule?
Já po česneku a cibuli ráda vysévám především listovou zeleninu – saláty, polníček a roketu – a do meziřádků přidávám ředkvičky. Možností je ale více podle toho, co chcete na podzim sklízet.
Co ze srpnového výsevu poroste i v zimě?
Mezi nejzajímavější druhy patří polníček a vhodné zimní odrůdy salátů či čekanek, skvělé jsou i asijké hořčice. Možnosti zimní sklizně vždy závisí na odrůdě, místních podmínkách, průběhu počasí a případné ochraně rostlin.
Jak často zalévat srpnové výsevy?
Nejdůležitější je nenechat výsev vyschnout během klíčení. Frekvence zálivky proto není pevné číslo – závisí na počasí, typu půdy a stanovišti. V horku může být potřeba kontrolovat povrch půdy i každý den.
Co dál na srpnové zahradě?
Výsevem naše práce samozřejmě nekončí. Srpen je také obdobím sklizně, péče o rajčata, řezu některých ovocných stromů nebo přípravy nových jahodníků.
👉 Zahrada v srpnu: co vysévat, sklízet a udělat na záhonech
A pokud už přemýšlíte o další části sezony, pokračujte článkem Zahrada v září.
O autorce
Daniela Hořínková je zakladatelkou Zahrady pro zdraví.
Věnuje se praktickému BIO pěstování zeleniny, zdravé půdě, pěstování bez zbytečné chemie a možnostem, jak získávat vlastní úrodu během co největší části roku.
Na vlastní zahradě zkouší tradiční i méně obvyklé odrůdy, pěstitelské postupy a různé způsoby využití záhonů během sezony. Své zkušenosti předává prostřednictvím článků, videí a vzdělávacích programů Zahrady pro zdraví.
🌱 Chcete si být jistí úspěchem?
Pokud s pěstováním začínáte (nebo chcete mít konečně jistotu, že to vyjde), mrkněte na můj online kurz:
👉 Začínáme s BIO pěstováním
Najdete tam:
- jednoduché postupy krok za krokem
- plánování výsevů (co, kdy a jak)
- tipy, které vám ušetří zklamání i čas
- přehledné návody i pro úplné začátečníky
👉 Ideální základ, pokud chcete pěstovat bez chemie, bez zbytečného rytí a s radostí.
Autorka: Daniela Hořínková
