Jak správně na výsadbu sazenic
V našich podmínkách srdce Evropy si mnoho rostlin musíme doma předpěstovat, abychom stihli sklidit úrodu. Většina těchto plodin, na které už jsme dnes zvyklí, pochází z teplých krajin, kde je delší vegetační období a rostliny jsou k tomu přizpůsobené. My si musíme pomáhat domácími výsevy a pěstováním na okenních parapetech do doby, než pomnou rizika mrazů, které tyto rostliny nepřežijí. Tradičně toto období posledních mrazíků končí se zmrzlými muži, Pankrácem, Servácem a Bonifácem, tedy 12. – 14. května.
Jakmile pomine nebezpečí mrazu, začíná období výsadby těchto choulostivých slečinek. Patří mezi ně milovaná rajčata, okurky, cukety, dýně, patizony, mochyně peruánské nebo třeba lilky. Datum v kalendáři ale neznamená, že můžeme vysazovat sazenice ven. Vždy je potřeba se kouknout na předpověď počasí, zda jsou opravdu teploty vhodné pro výsadbu. Tyto teplomilné sazenice potřebují mít dostatek tepla i v noci. To, že pominulo nebezpečí mrazu totiž neznamená, že rostlinám stačí třeba 5C. Ke zdárnému růstu totiž potřebují teploty kolem 10C, jinak trpí. V lepším případě se zastaví v růstu, v horším případě podchlazené zajdou. Například okurky jsou v tomto citlivější, než třeba rajčata. S okurkami tedy opravdu vyčkejte na teplé počasí, uspěchaná výsadba o pár dní se vám může nevyplatit a vaše práce s pěstováním sazenic vyjde v niveč. Nenechte se strhnout zahradníky na sociálních sítích, kteří už mají možná vše venku. Každý má trochu jiné podmínky, je rozdíl pěstovat na jižní Moravě nebo v podhůří Krkonoš.
Když už tedy očekáváme teploty i v noci nad 10C, můžeme se pustit do výsadby teplomilných sazenic, které netrpělivě čekají v květináčích. Tady je pár tipů, jak správně vysazovat sazenice.
Záhony neryjeme
Protože jsem velký zastánce pěstování bez rytí (někdo říká zahradničení bez rytí, ale já prostě zahrady nerada ničím), tak se to odráží ve veškerém mém pěstování a také v tom, jak učím pěstovat další BIO zahradníky. Pokud o tom slyšíte poprvé, tak se mrkněte na video o pěstování a zakládání záhonů bez rytí . Doporučuji prostě pěstovat bez rytí. Je to dobré pro nás i přírodu. Při pěstování bez rytí, dáváme živiny vždy shora, nic nezarýváme, protože narušování půdy škodí půdnímu životu (a ten nám pomáhá).
Ideální je připravit záhon na podzim. Na povrch záhonu dáme asi 5 cm kompostu, nebo uleželého hnoje (alespoň 1 rok). Můžeme ale kompost položit na záhon i teď, klidně před výsadbou.
Vybereme příznivý den
Pro rostliny je přesazení vždycky náročné. Pomozte jim se co nejlépe zabydlet na novém místě, které je náročnější, než náš domov, nebo prostředí skleníku v zahradnictví. Myslím tím vítr, výkyvy teplot a ostré slunko. Proto kromě otužování rostlin si vybereme pro výsadbu ideálně oblačný den, nebo alespoň vysazujeme v pozdním odpoledni.
Choulostivé listy rostlin nejsou na ostré slunko zvyklé a pak se snadno spálí. Můžete tak přijít lusknutím prstu o všechny sazenice. Parný den dává obecně přesazeným sazenicím zabrat, rychle se vysušuje půda a tento nápor rostliny nemusí ustát. Případně můžete slunko i odpar vody zmírnit zakrytím netkanou textilií. Není to všespásné, ale pomůže to.
Rajčata sázíme hlouběji
Rajčata mají tu skvělou vlastnost, že umí zakořenit ze stonku, pokud je ve vlhké půdě. Při zasazení rostliny rajčete hlouběji získá rostlina větší kořenový systém a bude vitálnější. Rajče tak bude lépe odolávat výkyvům počasí, nedostatku vláhy i škůdcům.
Můžete tedy udělat hlubší jamku, nebo rajče vysadit zešikma, nebo až naležato. Dostanete tím delší část stonku do půdy a získáte o to větší kořenový systém. Jak na to, najdete v názorném videu níže, kde jsou i další tipy na péči o rajčata po výsadbě, jak je vyštipování zálistků.
Do jamky dáme dobroty
Rajčata, cukety, okurky, dýně jsou všechno rostliny náročné na živiny. Když vysazujeme sazenice, jamku udělat musíme (pěstování bez rytí neznamená, že nesázíme rostliny do jamky, ale že půdu obecně neryjeme a neobracíme, narušujeme co nejméně to jde). Když už děláme výsadbovou jamku, rovnou tam hladovým sazenicím něco můžeme přidat na přilepšení.
Použít můžeme kopřivové nebo kostivalové listy, rohovinu, nebo mykorhizní houby.
Často se setkáte s tipem, že je dobré dát do jamky u výsadby rajčat skořápky od vajec. Proč se to vlastně dělá? Skořápky obsahují hodně vápníku a rajčatům se při nedostatku vápníku tvoří na plodech ze spodu hnědé fleky, jde o takzvanou nekrózu.
Pomůže to tedy? Skořápky, pokud je jen podrtíte, tak se budou rozkládat dlouho, trochu lepší to bude, pokud je rozemelete na prášek. Nicméně tím pomůžete spíše až rostlinám v další generaci za rok. Navíc nekróza nebývá často z důvodu reálného nedostatku vápníku v půdě, ale spíše z důvodu, že rostlina v daný moment není schopna si vápník z půdy vzít. To je například vlivem sucha a horka.
Pokud budete dávat rozemleté skořápky do záhonů každoročně, tak to má svůj význam, půdu tím obohatíte. Jen nečekejte zázraky hned. Já osobně dávám drcené skořápky do kompostu, protože tím obohatím všechny záhony. Kompost je to nejlepší a nejkomplexnější hnojivo, jaké můžete mít. Pro všechny rostliny.
Rovnou s oporou
Při výsadbě sazenic rajčat, speciálně tyčkových, dávejte rovnou rostlinám oporu. Kdyby tam opora šla později, zbytečně narušíte rostlinám kořenový systém. Navíc u nás tedy poslední dny pěkně fouká a sazenice by se zaručeně zlomily.
Připravte si dopředu tyčky pro rajčata asi tak 2,5m vysoké. Proč tolik? Tyčková rajčata dorůstají asi tak 2m a minimálně 30-40 cm ji zapustíme do půdy. Pokud jde o balkonová rajčata, tak ta dorůstají asi 150 cm a opora většinou nebývá nutností, já osobně si myslím, že oporou rozhodně nemáte co zkazit. Přecijen je to jistota, že se rostlina nezlomí, třeba pod tíhou plodů.
Opora se může hodit také u dalších teplomilných rostlin, jako jsou papriky. Tam podle odrůdy zvolíte délku opory, může stačit metr, ale jsou i odrůdy, které rostou výrazně výše. U paprik se často doporučuje vysazovat je po dvou, že se vzájemně opřou. Já osobně volím raději výsadbu samostatnou a s tyčkovou oporou k tomu. Rostlina má více prostoru, živin sama pro sebe a slunko může lépe k listům i plodům.
Opory doporučuji i k okurkám, které je lepší pěstovat vertikálně na síti, nebo na opoře z tyček, které svážete do mřížky. Rostliny nejsou pak tak náchylné k plísním a také tím ušetříte spoustu místa na záhoncích.
Protože je čas nejen na výsadbu sazenic, ale také na přímé výsevy různých zelenin. Kdyby vám ještě chyběla nějaká semínka zelenin, které se vysévají nyní v květnu, tak se mrkněte na speciální sadu BIO semínek KVĚTNOVÉ VÝSEVY. Případně si jen zpestřete záhonky barevnými variacemi různých odrůd mrkve, mangoldu a řepy v Duhovém triu. Pokud potřebujete i nějaká další semínka, vybrat si můžete kromě té nové květnové sady i z dalších krásných BIO semínkových sad (některé jsou i včetně osevních plánů).
Nabízím v nich zajímavé a raritní druhy a odrůdy zelenin. Protože je mi jasné, že už máte doma různá semínka pořízena, tak si můžete objednat i jen samostatně některé druhy. Stačí napsat na info@zahadaprozdravi.cz nebo vyplnit kontaktní formulář.
KVĚTNOVÉ VÝSEVY
15 druhů zeleniny
Sada BIO semínek pestré zeleniny a ovoce připravená speciálně pro výsevy v měsíci květnu.
DUHOVÉ TRIO
3 druhy zeleniny
Sada BIO semínek 3 druhů zelenin, každá v různých odrůdách duhových barev.
To by bylo k tipům na úspěšnou výsadbu sazenic teplomilných plodin. Pokud by vás zajímalo, na co je dobré myslet v květnu, tak se podíveje na článek Na co nezapomenout na zahradě v květnu, kde jsou nejen květnové tipy, ale také další videa o výsevu nebo o tom, jak na slimáky.
Přeji vám krásné prosluněné květnové dny a báječnou zdravou úrodu na zahrádce.
Dany, vaše přírodní zahradnice 🌿
Líbí se vám moje video návody?
Chcete jich vidět ještě více?
Přidejte se do online kurzu Pěstujeme BIO po celý rok a nechte se provést celým rokem měsíc po měsíci a krok za krokem.
Kurz je nabitý aktuálními video návody doplněné dalšími šikovnými materiály ke stažení a články. Věnujeme se nejen zelenině a doporučeným odrůdám, ale také stromům a keřům, pěstování bylinek nebo hlívy. Povídáme si i o pěstování exotů a méně známých plodin, jako jsou topinambury, batáty a další. Staráme se i o živáčky v zahradě. Samozřejmě vám také budu k dispozici po celý rok, abych Vám podala pomocnou ruku při vašem pěstování. 🤝
Co najdete v květnové lekci kurzu?
Všeshrnující květnové video, kde zjstíte, co nás v květnu čeká a na co nezapomenout.
Kromě květnových výsevů a výsadby i jak otužovat sazeničky před výsadbou
Návody na kompostování nebo šetrné zavlažování.
Mulčování jahodníků, proč, čím a jak na to.
Pro fajnšmekry pěstování zajímavostí, jako je pepíno (sladké jak cukrový meloun a stačí mu truhlík na okně), cucamelon (semínka kdyžtak ještě mám), nebo se video návod na pěstování hlívy.
Přírodní postřik na mšice, jak na slimáky, nebo jak bez chemie na červivá jablíčka (alias obaleče jablečného) či kadeřavost broskvoní jsou další z návodů v květnu. Jinak vše o tom, jak na mšice i dlaší škůdce najdete v kurzu ve speciální sekci Škůdci a choroby.
Výroba vlasních přírodních hnojiv po domácku.
Ale tím květnová inspirace nekončí…najdete tam i další články a videa o plodinách nebo třeba bylinkách. 
Přidejte se k nám!
